1

GDPR - General Data Protection Regulation. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (anglicky General Data Protection Regulation, zkratka GDPR), plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), je nařízení Evropské unie, jehož cílem je výrazné zvýšení ochrany osobních dat občanů. V Úředním věstníku Evropské unie bylo vyhlášeno dne 27. dubna 2016.

Předmět a cíle - Stanovit pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a pravidla pro pohyb osobních údajů. Nařízení chrání základní práva a svobody fyzických osob se zaměřením na právo ochrany osobních údajů. Volný pohyb osobních údajů v Evropské unii není z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán.

Věcná působnost - Nařízení se vztahuje na automatizované zpracování osobních údajů i na neautomatizované zpracování osobních údajů obsažených v evidenci nebo těch, co mají být zařazeny do evidence. Nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné:

u obavljanju djelatnosti koje ne spadaju u domen prava Unije;
Države članice u obavljanju djelatnosti koje spadaju u okvir naslova V glave 2 Ugovora EU;
fizičko lice tokom isključivo ličnih ili domaćih aktivnosti;
nadležne organe radi sprečavanja, istrage, otkrivanja ili gonjenja krivičnih djela ili izvršenja krivičnih sankcija, uključujući zaštitu i prevenciju pretnji javnoj sigurnosti.
Obrada ličnih podataka od strane institucija, tijela, ureda i agencija Unije regulirana je, između ostalog, Regulativom (EC) br. 45 / 2001. Uredba (EZ) br. 45 / 2001 i drugi pravni akti Unije koji se odnose na takvu obradu ličnih podataka su u saglasnosti sa principima i pravilima ove Uredbe prema članu 98. Uredba ne utiče na primjenu Direktive 2000 / 31 / EC.

Osobní údaje - Nařízení zpřesňuje a rozšiřuje okruh a definici osobních údajů. Osobní údaje jsou jakékoliv informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Osobním údajem proto nejsou např. údaje o právnické osobě (o jejích zaměstnancích už ale ano), údaje o osobách zemřelých, nejsou to údaje, které konkrétní osobu neztotožňují (např. pouhé běžné jméno a příjmení) a mezi osobní údaje nepatří údaje anonymizované, tedy takové, které původně možnost identifikace osoby obsahovaly, ale takový identifikátor z nich byl odstraněn. Oproti dřívější praxi směrnice naopak mezi osobní údaje zařazuje i dynamické IP adresy či jiné virtuální identifikátory.

Závaznost - Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Z obsahu - Nařízení definuje zásady zpracování osobních údajů a podmínky zákonnosti jejich zpracování. Upravuje také podmínky vyjádření poskytnutého souhlasu se zpracováním údajů a poskytování informací a přístupu k osobním údajům.

Vybraná práva subjektu údajů - Mimo dalších, má subjekt údajů následujcí práva:

za popravku
izbris (pravo da se zaboravi)
da ograničite obradu

GDPR v Česku - Podle zjištění Hospodářské komory nebyla ještě koncem roku 2017 připravenost podnikatelů na GDPR vysoká, někteří o nové povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů nejspíše ani nevěděli. Zavedení GDPR by u živnostníků nemělo trvat déle než měsíc.

Za škole, uvođenje GDPR znači imati dobro napravljen dogovor, jer ako neki roditelji ne mogu dogovoriti, čime se smanjuje mogućnost prezentacije škole, morat ćete koristiti Zacrni, a neke klase ne mogu biti predstavljen na sve. Pristanak roditelja bi bilo potrebno da se zahtijeva, na primjer, u situacijama kada dijete osvaja matematike konkurencije i dozvoljeno je da puca pristanak roditelja na objavljivanje rezultata konkursa dobitnika i fotografija. Privatnost u školama nije samo imena djece, ali i odnosi se na imena svojih roditelja. Postoji rizik da se šefovi škola uvek plaše da nešto ne budu u pravu.

Nacrt zakona o obradi ličnih podataka, koji je usvojila vlada, omogućava nam da damo saglasnost na obradu podataka bez saglasnosti roditelja djeci iz 15 godina. Originalni model je godinama izračunavao 13, ali je povećan na inicijativu Kancelarije za zaštitu ličnih podataka. Sindikati i sindikati poslodavaca su zahtevali let 16 godinama.

Zaštita ličnih podataka u bolnicama, školama i opštinama treba nadzirati poseban izaslanik. Čak i krajem septembra 2017 općina, vlasti i biznisa nije bilo jasno kako će raditi imenovani izgledati da li će biti dovoljno na raspolaganju, koliko koštaju i gdje su uzeti novac.

Konzervativna procjena troškova poslovanja nominovanih 600 milijuna, ostali troškovi će biti potrošen na početne analize, nove kompjutere za imenovane i softvera. Jer postoji nedostatak kvalificiranih stručnjaka, moguće je da se koriste činjenicu da specijalista može raditi za više gradskih skupština, ali je moguće da se većim opštinama sa jednom imenovani neće biti dovoljno i treba im više. Ministarstvo unutrašnjih poslova preporučilo je da jedan komesar radi za najmanje deset opština.

dijeljenje
Postavljeno pitanje